Dneska ráno se zeptala Nikolka Adélky.
"Kde je růžový skleněný srdíčko?"
Adélka ovšem nevěděla.
Ale druhý den se to našlo. Našla to Nikolka. Donesla to ukázat Adélce a ... tati, dál už nevím...
Tak to byl příběh, který si připravila Adélka pro mě, abych ho doplnil na web. Příště budu muset začít s popisem hned, aby nám pointa neunikla... 
Doplním aspoň jednu perličku od Nikolky z dnešního rána. Hráli jsme si na sportovce a já jsem vyfasoval helmu v podobě lavorku, který jsem měl nosit na hlavě. Bohužel mi na hlavě při žádné disciplíně nevydržel. Nikolka však hned přispěchala s radou:
"Tatí, nesmíš skloňovat, jinak Ti ta helma spadne..." 
No jo, no, ale to se snadno řekne. Zkuste chvíli mluvit bez skloňování, určitě težko dáte dohromady jednu větu... Takže, jestli to skutečně funguje jsem nezjistil... 
2025 ©