I sebelepší kuchařinku zaskočíte otázkou: "Jak dlouho se vaří vejce na měkko?" No, jasně, v kuchařkách se dozvíte, že dvě až tři minuty. Ale co třeba další aspekty? Dává se vejce do studené nebo do vroucí vody? Má být pro tento čas studené z ledničky nebo v pokojové teplotě? Jak ovlivní vaření množství vody či množství vajec? Pokud chci mít výsledek vždy stejný, měl bych mít všechny tyto aspekty vysvětlené a zodpovězené. Tím už se kuchařinky zpravidla nezabývají.
Vejce na měkko, tedy takové, které si dám rád k snídani s krajícem chleba s máslem, se vyjídá lžičkou. Jeho bílek je již zcela uvařený, ale křehký a ne zgumovatělý, a žloutek je ještě skoro celý tekutý. Dnešní snídani jsem si chtěl dát přesně takové vejce. Na můj dotaz mi Marselka řekla, že bych měl dát vejce do studené vody a jak začne vařit, tak povařit 2 minuty. Jo, to zní jako vcelku přesný recept. Tak jsem se do toho pustil.
Vytáhnul jsem rendlík, do něj jsem napustil cca 6-7 dcl vody, vložil jedno vejce z ledničky a vodu trochu osolil, aby vejce neprasklo. Jakmile začala voda vřít, tedy okamžik, kdy už skutečně docházelo k varu, nejen bublinky, jsem pustil stopky a změřil poctivé 2 minuty. Poté jsem vejce vytáhnul lžící z vroucí vody a zkusil konzistenci. Vejce tedy nedopadlo dle mých představ - vejce bylo spíše na hniličku - tedy žloutek už byl tuhý, už netekl. To mě vyprovokovalo k dalším pokusům.
Říkal jsem si, že nemůžu přece nikdy dosáhnout stejného výsledku, pokud nebudu vejce dávat rovnou do vroucí vody, takže následující pokus byl s vložením vejce až do vroucí vody. Množství vody i rendlík byl stejný, vejce z ledničky a jakmile voda vře, vkládám vejce do hrnce a měřím 2 minuty. Po dvou minutách vejce opět vytahuji a kontroluji konzistenci. Bílek je uvařený jen na povrchu, druhá polovina bílku i celý žloutek je tekutý. Vejce jsem ani nechutnal a rovnou letělo do koše. Takže musím prodloužit čas.
Třetí pokus byl také do vroucí vody, ale čas jsem prodloužil o minutu, na 3 minuty. Výsledek opět nevalný. Zatímco bílek je na povrchu už zjevně hodně tuhý, tak střední část vejce (kraj bílku a celý žloutek) je úplně tekutý. Tady mi došlo, že za tak krátkou dobu se vejce z ledničky nedokáže rovnoměrně prohřát a proto cesta vkládání vejce do vroucí vody asi není ta správná.
Čtvrtý pokus jsem tedy podnikl s vložením vejce do studené vody a čas jsem začal měřit opět v momentu varu. Tentokrát jednu minutu. Výsledek už byl prakticky stoprocentní. Bílek byl pevný, ale ne příliš tuhý, žloutek přiměřeně tekutý. Takže tohle byl výsledek, se kterým jsem byl spokojený.
No, ale co jiné množství vody? Co jiný počet vajec? K dalším pokusům jsem se už nedostal (i když mě to celkem bavilo), protože se můj čas snídaně protáhl k poledním hodinám a vědecky zaměřená kuchyň musela ustoupit zcela prozaickým potřebám uspokojení hladovějících. Třeba se ještě někdy v budoucnu k pokusům vrátím, tak bude zase o čem psát.
Pokud Vás moje "vědecké" pokusy zaujaly či pokud jste sami podnikli podobné testy, napište mi svoje poznatky do komentáře. Z vědeckého světa se s Vámi prozatím loučí Pečolík