Korupce u dětí - bonbónky

Večer jsem dorazil domů z práce a koukám, Nikolka je po dlouhé době ostříhaná! Je to neobvyklá věc, protože stříhání patří mezi věci, kterým se dokáže bránit vehementním způsobem. Obvykle to probíhá tak, že když kráčí kolem holičství a dojde řeč na stříhání, tak Nikolka zaháhájí svůj obranný systém. A když už se na ulici otáčí lidi a někteří sahají po mobilu, že budou varovat sociálku, protože robě nasadí nejsilnější kalibr pláče, tak maminka "vyměkne" a Nikolka vítězí.
Tentokrát maminka použila malou lest. Jakmile na chodníku míjely kadeřnictví naší paní holičky maminka zkusila:
"Jé, podívej, kde jsme. Nechceš se nechat ostříhat?"
"Ne, maminko.", zněla odpověď.
"Opravdu nechceš? Budeš to mít moc hezké.", přemlouvala ji maminka.
"Néé, nechci!", již zesílila oponentura nejmladšího člena rodiny.
"A víš, že paní holička dává hodným dětem za ostříhání bonbónky?", zněla maminčina lest.
Nikolka doširoka otevřela oči, v nichž se objevil záblesk a otočila ihned své kroky. Se slovy "Maminko jdeme." už vstupovala do dveří kadeřnictví.
Nutno dodat, že jí to opravdu sluší a stříhání jí prospělo. Zároveň jsme zjistili, že pro bonbónek je ochotná přežít cokoliv, což jsme si za pár dní ověřili i u paní doktorky.