Naše starší dcera, o které jsem zatím moc nepsal se jmenuje Adélka. Je to chytrá, pětiletá dívenka, která používá slovní obraty dosplělých. Z hlediska povahového bych řekl, že je to flegmatický introvert. Když říkám flegmatický, tak myslím flegmatický. Sice nedosahuje kvalit jednoho mého bývalého kolegy z práce, jehož rčením bylo:
"Všichni říkají, že jsem flegmatik... A mě je to jedno..."
Nicméně některé její hlášky tento povahový rys jasně potvrzují.
Občas odvádí děti do školky naše hodná sousedka Hanka. Vzhledem k tomu, že kromě našich dvou rarachů má vždy na starosti ještě své dvě ratolesti, jedná se jistě o silný tlak na nervovou soustavu.
Jednou zase takhle odváděla svoji malou soukromou školku do té veřejné a protože šli trochu pozdě, řekla si, že děti namotivuje závodem v běhu, kdo dřív... Soutěž byla vyhlášena a tři výtečníci vyrazili jako jeden muž dopředu co nejrychleji to šlo. Adélka se ani nehnula z místa a když se teta zeptala, proč neběží Adélka jen lehce vzdychla a povídá:
"Víš, teto, mě se Ti dneska nějak nechce..." 
Ono, koneckonců čtvrté místo je taky místo a navíc jen těsně pod bednou, že...
2025 ©